DD Chomutov 02/2010 – workshopy k modulu Job Step
Mgr. Jana Vránová vedla 2 workshopy s přípravnou částí modulu Job Step pro děti z Dětského domova v Chomutově:
• 12. 2. 2010 proběhl 1. workshop, kdy lektorka dětem ukázala přehled středních škol a vybraných školských zařízení pro Ústecký kraj. Pracovali s textovým materiálem „Atlas školství“. Lektorka uvedla krátkou přednášku motivovanou k řemeslům s následným uplatněním v praktickém životě. I když spoustu řemesel děti znají, neumějí si představit, co která profese dokáže v běžném životě obsáhnout. Konkrétně šlo např. o obory rekultivace přírody, zahradní architektura, aranžerské práce apod. Celá přednáška byla ukončena otevřením CD a konkrétním nahlédnutím do kuchyně jednotlivých škol a zařízení. Aktivně byla vedena diskuse o oborech, které děti zajímají nejvíce. Většina z nich se ubírá směrem ke gastronomii, představa servírek, číšníků a kuchařek byla pro ně stále nejreálnější. V průběhu povídání se podařilo odkrýt tajemství jednostranného zaměření, děti upřímně odpovídaly: „Že by nic jiného nezvládly, že si nevěří a vlastně ani nemají představu, co kdo opravdu dělá neboli vytváří.“ Dále společně probírali výrobní a nevýrobní sféry, oblasti služeb. Zde děti pěkně reagovaly, že vlastně služby budou lidé potřebovat stále, tak se dostali např. k čalouníkovi, k ševci, švadleně, šičce, a stále povídali o rozdílech, náplni a talentu k různým profesím. S povídáním běžela na obrazovce konkrétní ukázka zpracování knihy na CD a kreativně lektorka vybírala, co děti chtěly vidět. Cílem sezení bylo odkrýt širokou škálu povolání a možností, samozřejmě s ohledem na současnou ekonomickou situaci a poptávku na trhu práce. Celá debata se točila ke všem oblastem života a k uplatnění dětí v nich. Zejména s ohledem na vnímání vlastních zkušeností a rad dospělých.
• 22. 2. 2010 zahájila paní lektorka 2. přípravný workshop a pro uvolnění dětí začala vyprávěním o svém dětství, koníčkách, trávení volného času a hlavně o snech a představách. Povídání vyústilo v konkrétní podobu lektorčiných představ a současného povolání. Zvolna přešli k výpovědi jednotlivých členů skupiny. Ti otevřenější začali vyprávět o dětství, prožitcích, špatných zkušenostech, o svém nezdárném chování a velmi pěkně klasifikovali, co je dobře a co se vymyká normě. Velké pozitivum shledala lektorka v tom, že dětem je jasné, že se chovají podle nějakého vzoru a že je pro ně těžké si vzor dospělého vybrat. Téměř všichni byli zajedno, že nechtějí být jako jejich rodiče. Tímto povídáním naprosto volně vzešla debata, jak si představují svůj „život dospěláka“. Navázali společně na zkušenosti ze školy, z dětského domova, tzn. že děti povídaly, s jakými pracemi přišly do kontaktu. Bezvadně ovládají domácí práce a z toho důvodu se jejich pozornost stále obrací ke gastronomickým oborům. Byly ale ochotné naslouchat vyprávění o potřebě trhu práce. S chlapci lektorka otevřeně mluvila o potřebě řemesel jako např. klempíř, truhlář, instalatér atd., v souvislosti k dnešní době. Vyvracela názory jako: „Ale tolik střech se nestaví.“ „A proč by se opravovaly trubky na vodu?“ „Každý si radši koupí nábytek v obchodě“. Bylo patrné, že se neustále točili kolem významu a obsahu všech prací kolem nich. Některým dětem se pootevřely další dveře poznání a působení v tomto duchu je potřeba více, než kdy jindy. Jde tedy o povídání, naslouchání a pochopení.
Účast na popsaných workshopech byla následující:
1. workshop 11 dětí (5 hochů, 6 dívek)
2. workshop 7 dětí (4 hoši, 3 dívky)
